4. Den: Matka Slova (zjevení v Kibeho)
Jan David SAC
Vesnice Kibeho se nachází v centrální části Afriky v rovníkovém státě Rwanda. Tento stát má asi 10 mil. obyvatel - údaje se rozcházejí, a je domovem převážně příslušníků kmene Tutsi a Hutu. Co do počtu obyvatel tvoří příslušníci kmene Hutu 85 % obyvatelstva, Tutsiové kolem 14 %. Zbylé jedno procento patří Twaům, pygmejskému kmeni, který žije odloučeně v pralesích Rwandy a živí se převážně lovem. Oblast Kibeho leží asi 200 km od hlavního města Kigali. Zjevení v Kibeho je dosud jediným církví uznaným mariánským zjevením na africkém kontinentě.
Je třeba říci, že první bílí otcové misionáři přišli do Rwandy v r. 1900 a místní církevní hierarchie zde byla ustanovena až v r. 1959, takže je to církev poměrně mladá. V současnosti má 8 diecézí a katolíci tvoří asi 65 % obyvatelstva. Příslušníci původního animistického náboženství tvoří asi 17 % obyvatelstva, protestanté asi 9 % a muslimové také asi 9 %. Údaje se opět rozcházejí. V r. 1987 byla Rwanda zasvěcena Panně Marii. Zjevení ve vesnici Kibeho v letech 1981 – 1989 mělo zásadní kladný vliv nejen na život všech obyvatel Rwandy, ale i celé Afriky. V r. 1994 ale v zemi vypukla občanská válka mezi příslušníky kmene Hutů a Tutsiů a došlo ke genocidě, jakou Rwanda dosud nepoznala.
Od 28 listopadu 1981 se Panna Maria postupně zjevila třem dívkám. Byli to: Alphonsine Mumure /17/, Marie Claire Mukangango /20/, Nathalie Mukamazimpaka /17/. Vše začalo v jednom studentském internátě vedeném řeholními sestrami. Bylo 12,35 hod. Chovanky byly v jídelně. Alfonza obsluhovala své kolegyně u stolu, když zaslechla hlas, který ji volal: „Moje dcero, pojď sem!“ Hlas přicházel z chodby, která vedla k jídelně. Alfonza se otočila tím směrem a viděla mladou ženu nepopsatelné krásy. „Kdo jsi?“ zeptala se překvapeně a dostala odpověď: „Jsem Matka vtěleného Slova. Přišla jsem, abych tě ujistila, že jsem vyslyšela tvé prosby. Chtěla bych, aby tvé spolužačky měly více víry, protože nevěří dostatečně…“ Ti, kdo to pozorovali, uvádějí, že Alfonza mluvila s někým v různých řečech. Po rozhovoru vypadala jako ochrnutá a po 15 minut se marně pokoušeli přivést ji do normálního stavu. Panna Maria se Alfonze představila jako Matka vtěleného Slova. Toto označení lze chápat ve smyslu „jsem Matka Božího Syna“, protože Boží Syn je zároveň vtěleným Božím Slovem. /Viz Jan 1,14: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“/ Od té chvíle se dostávalo Alfonze od jejího okolí mnoho nepříjemností. Posmívali se jí, že je blázen. Tehdy se Matka Boží začala zjevovat také jiným. Vždy oznamovala datum svého dalšího příchodu. Další zjevení se uskutečnilo 12. ledna 1982. Matka Boží se zjevila Natálii. Během tohoto zjevení Natálie velmi plakala. Dne 2. března si Matka Boží vybrala další dívku, Marii Kláru. I ona se stala terčem kritiky a vtipkování. Poslední zjevení, které je uznáno mezi pravá zjevení, se událo 28. prosince 1983. Všechna ostatní zjevení v pozdějších letech nejsou církevně uznaná, protože nepřidávají nic nového k tomu, co bylo řečeno v letech 1982 – 83. Místní biskup také omezil počet pravých vizionářů na pouhé tři: Alfonzie, Natalie a Marie Klára.
Panna Maria děvčatům mimo jiné řekla: „…Proč vám chybí horlivost ve službě Bohu, zatímco na službu Satanovi soustřeďujete všechno své úsilí a hledáte všechny možné způsoby, abyste dosáhli svého cíle?... Proč rozdělujete lidi na dobré a zlé?... Proč upadáte do zoufalství? Musíte sloužit Bohu v každém okamžiku a nevzývat ho jen ve chvílích zkoušek a nepříjemností… Nevkládejte naději do vědění a bohatství, protože všechno, co máte, jste obdrželi od Boží dobroty… Až dosud Ježíš stále hledá místo, kde by mohl přebývat... Kříže, které přicházejí z nebe, jsou lehčí než ty, které vyplývají z pozemského putování… Všechno, co děláte, se zaznamenává… Používáte nohy k chůzi, oči k poznávání cest, proč nepoužíváte srdce k Boží chvále...?“
Panna Maria hovořila o světě bez Boha, který nemá mír, protože nedbá na duchovní hodnoty. Nepotlačuje je, ale ignoruje. Říkala, že přišla, aby potěšila své děti a vyzvala je k jednotě a pokoji skrze obrácení, modlitbu, pokání a účast na Kristově umučení. Vizionářka Marie Klára po setkání s Matkou Boží vyzývala ustavičně k rozjímání nad utrpením Pána Ježíše a k prohlubování úcty k sedmi bolestem Panny Marie.
Panna Maria vyzývala prostřednictvím vizionářů nejen k obnově víry, ale během zjevení 15. srpna 1982 jim dala spatřit budoucí události a pohromy, které Rwandu postihnou. Ten den bylo zjevení výjimečně dlouhé, trvalo osm hodin. Dívky se po něm chvěly strachem a plakaly.
Panna Maria jim dala spatřit „řeku krve“, lidi, kteří se vzájemně zabíjejí, opuštěné mrtvoly s usekanými údy a hlavami, o které se nikdo nestaral a nikdo je nepohřbíval, mnoho stromů v plamenech. Nikdo si v té době nedovedl představit, že by k něčemu takovému mohlo skutečně dojít. Vždyť v zemi vládl relativně mír. Zároveň však Panna Maria prostřednictvím vizionářů vyzývala: „Modlete se, čiňte pokání, litujte svých hříchů, obraťte svá srdce, protože jen tak lze zmírnit budoucí utrpení. Navraťte se, dokud je ještě čas.“ Matka Slova mluvila také o významu utrpení, které je cestou do nebeské slávy: „Nikdo nevchází do nebe bez utrpení. Utrpení je prostředkem zadostiučinění za hříchy světa a spoluúčastí na utrpení Ježíše a Marie.“
K tomu Panna Maria dodávala: „Miluji vás. Neopouštějte Kibeho. Já přicházím nejen pro Kibeho, nejen pro diecézi Butare, nejen pro Rwandu, nejen pro Afriku, ale pro celý svět.“ Při zjevení 15. srpna 1982 byla Panna Maria velmi smutná a Alfonza viděla její slzy. Proto se mezi věřícími rychle rozšířila úcta k Sedmibolestné Panně Marii.
Po dvanácti letech došlo k událostem, které Matka Slova v letech 1982 – 1983 vizionářům dala spatřit. Roku 1994 začala Rwanda prožívat nejtragičtější chvíle svých dějin. Nastal nelítostný boj mezi největšími etnickými skupinami obyvatel, mezi příslušníky kmene Hutů a Tutsiů.
Jak se ke genocidě, kterou ve svých zjeveních předpovídala Panna Maria, stavěl místní biskup? Je pozoruhodné, že se tamní duchovenstvo v čele s biskupem od počátku stavělo ke zjevením sice kriticky, ale zásadně kladně. Biskup uznal oprávněnost požadavků Panny Marie a nutnost změny smýšlení ve společnosti. Dne 15. srpna 1988 povolil v Kibeho veřejnou mariánskou úctu. Zjevení totiž vyvolalo mimo jiné nový rozkvět mariánské úcty a přivedlo mnoho věřících k denní modlitbě růžence a k rozjímání o jeho tajemstvích. Tím si věřící připomínali pravdy víry, rostla jejich zbožnost a život podle víry.
Panna Maria vyslovila ve svých zjeveních mnoho poselství, jak naučně výchovného, tak prorockého rázu, která nejsou určena jen rwandskému národu nebo jen africkému kontinentu, ale jsou určena celému světu. Mariina zjevní v Kibeho nám dokazují, že je jediný pravý Bůh, stejný pro všechny lidi, Bůh ve třech osobách a že víra v jednoho pravého Boha a život podle Jeho přikázání jsou stejně platná pro všechny lidi světa. V tom spočívá význam mariánských zjevní v Kibeho.
29. června 2001 byla zjevení Matky Boží Bolestné třem děvčatům v Kibeho ve Rwandě uznána za autentická. Biskup diecéze Gikongoro, na jejímž území Kibeho leží, napsal: "Ať se Kibeho stává nejpřednějším cílem poutí a setkání lidí hledajících Boha, kteří tam spěchají, aby se modlili, privilegovaným místem obrácení, zadostiučinění za hříchy světa a smíření. 2. 7. 2001 Svatý otec Jan Pavel II. potvrdil biskupovo prohlášení a povolil úctu v celé církvi.
Na závěr si ještě zopakujme poselství Panny Marie v Kibeho – zní odtud naléhavá výzva k pokání a obrácení srdce: “Repent, repent, repent!""Čiňte pokání, pokání, pokání!","Convert while there is still time." "Obraťte se, dokud je ještě čas." Panna Maria se sama nazvala titulem "Matka Slova". Zdůrazňuje význam růžence a modlitby a lásky k nám samým a jiným.
V deseti bodech je toto poselství v různých jazycích shrnuto na venkovní stěně poutního kostela v Kibeho.
1. Jsem Matkou Slova.
2. Dítě Marie přijímá své vlastní utrpení.
3. Čiňte pokání bez prodlení.
4. Snášejte utrpení, aby pomohlo Ježíšovi zachránit svět.
5. Rozjímejte nad sedmibolestným růžencem Panny Marie.
6. Modlete se za církev.
7. Buďte silní ve víře.
8. Vždy se modlete za celý svět.
9. Kdo činí pokání, nemůže se dostat do pekla.
10. Rozjímejte / modlete se růženec.
11. Nikdo nevstoupí do nebe bez utrpení.
12. Navraťte se k Bohu
Je pozoruhodné, jak podobně, téměř jednohlasně nás Maria na různých místech světa prosí o návrat k Bohu. Uposlechneme ji jako starostlivou a milující Matku?